Firma může zaměstnanci férově proplatit nabíjení služebního elektromobilu doma, pokud má dvě věci: průkazně naměřenou spotřebu z certifikovaného (MID) elektroměru a jasně stanovenou cenu za kWh. Spotřebu rozdělenou podle uživatele a místa dodá nabíjecí stanice s MID elektroměrem, cenu lze odvodit od úhradové vyhlášky MPSV (pro rok 2026 činí 7,20 Kč za 1 kWh) nebo od reálné ceny domácí elektřiny. Měsíční vyúčtování pak proběhne ke mzdě a je průkazné i pro účetní a finanční úřad.
Tento návod cílí na firmy, fleet manažery a HR. Neřeší, jestli domácí nabíjení proplácet (to se vyplatí téměř vždy), ale jak na to procesně a průkazně. Daňovou a účetní rovinu berte jako obecný přehled – konkrétní zaúčtování vždy konzultujte s daňovým poradcem.
Proč je domácí nabíjení služebního auta problém k vyřešení
Zaměstnanec s referentským elektromobilem nabíjí typicky převážně doma – levně a v noci. Firma mu ale potřebuje proplatit jen energii spotřebovanou služebním vozem, ne celý účet domácnosti. Bez měření vzniká spor: kolik kWh šlo do auta? Za jakou cenu? A obstojí to při kontrole?
Odhady ("tak 200 kWh měsíčně") jsou pro účetnictví neprůkazné. Screenshot z aplikace wallboxu bez certifikovaného měření u větší flotily nestačí. Řešením je proto měření spotřeby stanoveným měřidlem přímo v nabíjecí stanici a navázaný transparentní proces.
Klíčový předpoklad: MID certifikovaný elektroměr
Aby byl naměřený údaj právně relevantní, musí pocházet z elektroměru s certifikací MID (Measuring Instruments Directive). To je přesně role stanice MyBox Plus, která má vestavěný MID elektroměr třídy 1 (EN 50470-1, EN 50470-3) a měří spotřebu na každé relaci samostatně.
Proč nestačí běžný měřič? Důvody jsme rozebrali v článku Proč chtít certifikovaný elektroměr, i když je dražší – ve zkratce jde o průkaznost údaje vůči třetí straně (zaměstnanec, účetní, finanční úřad). Od 1. ledna 2026 navíc spadají dobíjecí stanice používané k fakturaci/vyúčtování mezi stanovená měřidla podle zákona č. 505/1990 Sb. o metrologii a podléhají pravidelnému ověřování (zpravidla po 4 letech); lhůta pro podání žádosti o ověření je do 31. března 2026. Bez certifikovaného měřidla tedy do budoucna nejde úhradu postavit na pevný základ.
MyBox Plus k tomu přidává RFID čtečku (přiřadíte kartu konkrétnímu zaměstnanci) a protokol OCPP 1.6 JSON, takže relace, uživatel i spotřeba putují do backendu a do mobilní aplikace MyBox. Tím je zajištěno, kdo, kdy a kolik nabil.
Jak nastavit cenu za kWh: vyhláška vs. reálný tarif
Existují dva legitimní přístupy, jak ocenit naměřené kWh. Volba ovlivní jak výši úhrady, tak administrativu.
Metoda ocenění | Cena za kWh (2026) | Výhody | Na co dát pozor |
|---|---|---|---|
Úhradová vyhláška MPSV (jednotná cena pro služební nabíjení) | 7,20 Kč/kWh (vyhl. 573/2025 Sb.) | Jednoduché, jednotné pro všechny, nezáleží na tarifu zaměstnance ani na FVE | Cena je paušální – může být vyšší i nižší než reálná |
Reálná cena domácí elektřiny (dle faktury / tarifu) | typicky cca 3,50–4,50 Kč/kWh v nízkém tarifu | Odpovídá skutečnému nákladu zaměstnance | Vyžaduje doložení tarifu a vyšší administrativu, mění se v čase |
Jednotná cena z vyhlášky je v praxi nejpoužívanější, protože firma nemusí řešit individuální tarify, distribuci ani to, zda zaměstnanec nabíjel ze sítě nebo z vlastní fotovoltaiky. Pokud zaměstnanci nabíjejí v dynamickém tarifu, vyplatí se rozdíl pochopit do hloubky – kolik reálně stojí kWh v různých hodinách rozebíráme v článku Dynamické tarify pro EV: kolik ušetříte. Souvislost s tím, zda domácí nabíjení vůbec zvedne účet domácnosti, řeší text Zvýší se cena za odběr kvůli domácímu nabíjení.
Pozor: konkrétní daňový režim úhrady (mzdový vs. nemzdový náklad, dopad na zaměstnance) se liší podle situace. Zvolenou metodu i sazbu nechte odsouhlasit daňovým poradcem.
Měsíční vyúčtování krok za krokem
Funkční proces u referentského vozu s domácím nabíjením vypadá takto:
Přiřazení uživatele – zaměstnanec má vlastní RFID kartu (nebo profil v aplikaci). Každá relace se eviduje na něj.
Měření – MID elektroměr ve stanici zaznamená kWh každé relace odděleně podle místa (doma / firma / veřejně).
Export dat – na konci měsíce stanice/backend vygeneruje přehled spotřeby po uživatelích a lokalitách (report pro fakturaci a napojení na účetní systém přes OCPP).
Ocenění – kWh z domácího nabíjení se vynásobí zvolenou cenou (vyhláška 7,20 Kč nebo reálný tarif).
Úhrada – částka se proplatí zaměstnanci, typicky spolu se mzdou, s doloženým podkladem.
Archivace – report slouží jako důkaz při případné kontrole finančního úřadu.
Pro flotily se hodí stejnou logiku rozšířit na firemní i veřejné dobíjení – jak se jednotlivé scénáře liší, shrnuje nabíjení pro firmy a centrální řízení nabíjení hlídá, aby domácí ani firemní stanice nepřetížily přípojku.
Vzorový výpočet úhrady (jeden zaměstnanec, jeden měsíc)
Modelový případ: zaměstnanec s elektromobilem ujede měsíčně cca 1 500 km, většinu energie dobije doma. Spotřeba vozu cca 18 kWh/100 km.
Položka | Hodnota |
|---|---|
Najeté km za měsíc | 1 500 km |
Spotřeba vozu | 18 kWh / 100 km |
Celková spotřeba | 270 kWh |
Z toho doma (naměřeno MID elektroměrem) | 230 kWh |
Z toho firma + veřejně (řeší firma jinak) | 40 kWh |
Cena za kWh – metoda A: vyhláška MPSV | 7,20 Kč |
Úhrada zaměstnanci (A) | 230 × 7,20 = 1 656 Kč |
Cena za kWh – metoda B: reálný NT tarif | 4,20 Kč |
Úhrada zaměstnanci (B) | 230 × 4,20 = 966 Kč |
Vzorec: úhrada = kWh nabité doma (MID) × cena za kWh
Rozdíl mezi metodami (zde 690 Kč/měsíc) ukazuje, proč je dobré metodu vědomě zvolit a držet ji konzistentně. Klíčové ale je, že vstupní číslo – 230 kWh – je průkazně naměřené, ne odhadnuté. To je celý smysl MID elektroměru.
Co to znamená pro výběr stanice
Pokud teprve flotilu elektrifikujete, vyberte k domácímu i firemnímu nabíjení stanici, která měření a evidenci uživatelů zvládá nativně. Rozdíly mezi domácí variantou a variantou s elektroměrem rozebírá MyBox Home vs. Plus; pro proplácení zaměstnancům je MID elektroměr v MyBox Plus prakticky nutností. Tím se z účetně sporné položky stane standardní, auditovatelný proces.
Údaje o sazbách a metrologii odpovídají stavu k červnu 2026; konkrétní daňové nastavení ověřte s poradcem.
Často kladené otázky
Jakou cenu za kWh použít při proplácení domácího nabíjení služebního auta?
Nejčastěji se používá jednotná cena z úhradové vyhlášky MPSV, která pro rok 2026 činí 7,20 Kč za 1 kWh (vyhláška č. 573/2025 Sb.). Alternativně lze proplácet reálnou cenu domácí elektřiny dle tarifu zaměstnance (v nízkém tarifu typicky cca 3,50–4,50 Kč/kWh), to ale vyžaduje doložení a více administrativy. Volbu metody i sazby konzultujte s daňovým poradcem.
Proč nestačí běžný měřič nebo screenshot z aplikace wallboxu?
Pro průkazné vyúčtování vůči zaměstnanci, účetní i finančnímu úřadu musí být údaj naměřen certifikovaným MID elektroměrem. Od 1. ledna 2026 navíc dobíjecí stanice používané k vyúčtování spadají mezi stanovená měřidla podle zákona o metrologii a podléhají pravidelnému ověřování. Odhad ani prostý screenshot tuto průkaznost nezajistí.
Jak firma pozná, kolik zaměstnanec nabil doma a kolik jinde?
Stanice s MID elektroměrem a RFID identifikací (např. MyBox Plus) eviduje každou relaci podle uživatele a místa. Na konci měsíce vygeneruje přehled spotřeby po lokalitách (doma / firma / veřejně), takže lze proplatit pouze kWh nabité doma služebním vozem.
Musí mít domácí stanice MID elektroměr i pro pouhé proplácení zaměstnanci?
Pokud chcete úhradu postavit na průkazném základě a obstát při kontrole, ano. MID certifikovaný elektroměr dělá z naměřené spotřeby právně relevantní údaj. Stanice MyBox Plus má MID elektroměr třídy 1 vestavěný; MyBox Home jako čistě domácí varianta certifikované měření pro fakturaci primárně necílí.
Jak vypočítám výši úhrady zaměstnanci?
Použijte vzorec: úhrada = počet kWh nabitých doma (naměřeno MID elektroměrem) × cena za kWh. Příklad: 230 kWh × 7,20 Kč = 1 656 Kč za měsíc při použití sazby z vyhlášky MPSV pro rok 2026.
Je proplacení domácího nabíjení pro zaměstnance zdanitelným příjmem?
Jde o náhradu skutečného nákladu na provoz služebního vozidla, nikoli o benefit, pokud je správně doložena a oceněna. Konkrétní daňový a mzdový režim se však liší podle nastavení a je třeba jej ověřit s daňovým poradcem nebo účetní – tento článek poskytuje pouze obecný přehled.
Autor
Filip Zapletal



